Rocked tha Floor

Report z vzstoupení Les Twins

V sobotu 14. srpna se v pražském P.M. klubu uskutečnila další neuvěřitelná akce pod názvem “Rock tha Floor Battle”. Návštěvníci však přicházeli ještě s jedním očekáváním, už před vchodem se ve skupinkách mladých tanečníků nadšeně šuškalo. Několikrát se až ke mně donesla slova “Les Twins”, ale evidentně jsem patřila mezi ty méně informované, neboť má očekávání se v žádném případě nevyrovnala zážitku, který na mě čekal uvnitř klubu…

Battle sám o sobě byl výjimečný vysokým standardem výkonů i množstvím soutěžících a už dema byla velice kvalitní. Však co celé atmosféře nejvíce dodalo, byl relativně vysoký počet battlových nováčků a méně zkušených tanečníků. Jejich napjaté očekávání a přirozená nervozita doslova vystupňovaly intenzitu celého večera a navíc všem otrlým a „na vše připraveným“ tanečníkům připomněly, proč se vlastně do tohoto umění jménem tanec původně zamilovali a co je dohnalo k tomu, aby mu věnovali svůj čas, energii a trpělivost.
Zatímco porota rozhodovala o postupujících, povídala jsem si s kamarádkou ze skupiny, očička ji zářila, byla také jednou z těch relativně méně oprýskaných uchazečů a byl to pro ni velice silný zážitek. Uprostřed jedné věty vsak mladičká tanečnice začala poskakovat a pak rychle utíkala k parketu; přišla dvojčata!

Představení Les Twins jsem nemohla zařadit mezi žádné mně známé styly, jistě, dalo se to zaškatulkovat jako LA style nebo velice adaptabilní New Style, nejvíce pochopitelné bylo ale pojmenování „Twins style“ pod kterým byl také veden jejich workshop. Les Twins se hýbali neskutečně rychle a přesně. Identická dvojčata byla „animovaná“ doslova. Vystoupení bylo nejen taneční, ale i komické a absurdní v tom nejlepším slova smyslu, viděla jsem něco, s čím jsem se ještě v životě nesetkala a to mi vnuklo otázku: Kdy přestává byt tanec tancem? Odpověď: nikdy. To, co dvojčata předvedla byl nefalšovaný tanec po všech stránkách, tanec připomínající, že v jeho světě neexistují hranice.

Les Twins, finalisté nejprestižnější taneční soutěže „Juste Debout“ a vítězové „Incroyable Talent“, francouzského ekvivalentu světových soutěži jako například „Britain’s got Talent“ či „X Factor“, splnili nesplnitelné; ukázali, co přesně to mnohoznačné slovíčko „talent“ znamená. Svým téměř devíti minutovým vystoupením naplnili všechna očekávání, která večer provázela a svou přítomnost dovršili ještě účastí v New Style Battlu, své vítězství galantně přenechali Andymu a Deenovi z BDS Academy, prý proto, aby cena zůstala v Čechách.
Samotní Les Twins si atmosféru v klubu a úroveň českých tanečníků velice pochvalovali, přesto nabídli domácím tanečníkům drobné doporučení. Musíme prý být víc „crazy“ a pak nám nebude už nic stát v cestě k výjimečným úspěchům. Všichni zúčastnění dokázali, že česká scéna je velice pestrá a plná talentovaných osobností, ale jak je známo tanec není striktně o talentu, ale o tréninku. Každý může tančit, když má ty správné důvody, vůli, trpělivost a hlavně, když i přes počáteční neúspěchy vytrvá. Tanec není cíl, ale cesta a na její konec ještě nedorazili ani ti nejlepší. Bohudík. O tom by mohl vyprávět každý, kdo navštívil „Rock the Floor Battle“.